Helse- og omsorgstjenester til den samiske befolkningen - sammendrag på nordsamisk

Publisert 16. mars 2016 | Sist oppdatert 20. november 2020

Čoahkkáigeassu

Dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusat Norgga sámi álbmogii.
Máhttočoahkkáigeassu.

Sápmelaččat leat Norgga eamiálbmot. Riikkaidgaskasaš konvenšuvnnat ja našunála láhkaásahusat regulerejit sin rivttiid dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid oktavuođas. Sámi servodagas leat stuora gielalaš, kultuvrralaš ja ealáhuserohusat sihke individuálalaččat ja báikkálaččat. Mearkkaša olu ahte dearvvašvuođa- ja fuolahusbargiin lea máhttu sosiála, historjjálaš ja kultuvrralaš fáktoriid birra main sáhttá leat mearkkašupmi deaivvademiin sápmelaččaid ja dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid gaskkas. Norgga politihkalaš mihttu lea fállat kultuvrralaš heivehuvvon fálaldaga sámi álbmogii ásahuvvon bálvalusain, ovdalii go ásahit sierra bálvalusaid sámi álbmogii.

Sámi álbmot atná dearvvašvuođabálvalusaid lihka olu go majoritehtaálbmot, muhto eai leat lihka duhtavaččat veahkkefálaldagain. Lea unnán mii čujuha dasa ahte leat erohusat sámi álbmogis ja majoritehtaálbmogis dearvvašvuođadili ja buozalmasvuođaid dáfus, muhto olu girjjálašvuohta fokusere das ahte sápmelaččain lea earálágan ipmárdus dearvvašvuođa, buozalmasvuođa ja divššu birra go majoritehta álbmogis. Gánnáha goitge leat várrogas navdit dan duohtavuohtan mii guoská buot sápmelaččaide. Gávdno maid girjjálašvuohta mii čujuha dasa ahte sápmelaččat hupmet buozalmasvuođaid ja dearvvašvuođa birra eahpenjulges vugiiguin ja metaforaiguin. Dat govva ahte sámegielagat háliidit ovdalii atnit sámegiela dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaiguin, šaddá eanet máŋggabealálaš ođđa dutkosiiguin mat čájehit ahte dat makkár giela háliida atnit vuolgá ovttaskas olbmos ja dilálašvuođas. Seammás čájeha maid dutkan ahte sápmelaččat ohcalit eanet veahki almmolašvuođas.

Iežas ja earáid vásáhusat dáruiduhttimiin ja stigmatiseremiin sáhttet maid váikkuhit sápmelaččaid deaivvademiid dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaiguin. Dutkan ii leat ovttačilggolaš das ahte váikkuhitgo dákkár vásáhusat dasa movt olmmoš ieš vásiha iežas dearvvašvuođa. Girjjálašvuohta čájeha muđui ahte identitehta lea kompleaksa doaba.

Girjjálašvuohta čujuha dasa maid dearvvašvuođa- ja fuolahusbargiid máhttu sámi giela ja kultuvrra birra mearkkaša go deaivvadit sámi persovnnaiguin geain lea demeansa. Lea unnán dutkan mii fokusere daid dilálašvuođaid go almmolaš dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusat deaivvadit ja ovttasbarget sámi persovnnaiguin geain lea demeansa ja sin bearrašiiguin. Ođđa dutkanprošeavttat leat doibmiibiddjojuvvon dáid surggiin.

Individuála heiveheapmi ja báikkálaš čanastupmi konkrehta doaimmain lea sihke dárbbašlaš ja dehálaš, go sámi álbmot lea girjái.