Kroppsleg vask og stell - sammendrag på samisk

Ulbmil dáinna čoahkkáigeasuin lea čohkket máhtu man divššárat sáhttet ávkin atnit sihke klinihkalaš ja politihkalaš barggus rumaščorgatvuođa ja rumašdikšunbálvalusaid optimaliseremis. Analysat leat čuovvovaš gažaldagaide vuođđuduvvon: Movt berre basadeapmi ja rumašdikšu čađahuvvot, movt čađahuvvo ja vásihuvvo basadeapmi ja rumašdikšu, ja manne leat basadan- ja dikšobálvalusat šaddan nu go dat leat dál?

Publisert 09. mars 2022 | Sist oppdatert 03. april 2024

Olles rupmaša bassan ja dikšun

Otná vuordámušat dasa makkár olmmoš galgá leat oaidnit ja haksot bohciidedje oarjemáilmmi servodagaid industrialiserema ja demokratiserema oktavuođas 1800-logu maŋit oasis. Ođđaáigásaš servodagain lea vuordámuššan ahte olbmot leat ráidnasat, ortnegis ja haksojit njálgát stuoraservodahkii hálbbimus lági mielde. Dan oktavuođas lea rávvejuvvon ahte lea hálbbit riššudit go lávggodit. Min áiggi buhcciiddivššu oahppogirjjiin lea rávvejuvvon ahte basadeapmi ja rupmaša dikšun berre dahkkojuvvot divššohasa iežas basadanvieruid mielde.  Guorahallamat čájehit ahte sáhttá unnán vuhtii váldit sin geat leat hárjánan lávggodit, danne go buhcciidruovttuin eai leat šat lávggodangárit. Ii sin ge dábiid sáhte doahttalit geat leat hárjánan riššudit juohke beaivvi. Sáhttá oainnat gollat gitta 14 beaivvi ain ovdal go divššohas veahkehuvvo riššudit, danne go riššudemiin ádjána guhkit go basaldagain bassat rupmaša. Eai divššohasat eai ge divššárat leat nu mielas robohta-lávgguide. Eai ge dat oro effektiviserema basadeami. Olbmot geain lea demeansa, orrot buorebut liikome sihkaldatlávgui go riššudeapmái. 

Soames rumašosiid bassan ja dikšun

Go ođđaáigásaš buhcciiddikšun ilmmai Norggas 1800-logu maŋit oasis, de lei doarvái ahte pasieanttat basse ja dikšo beaivválaččat daid rumašosiid mat leat oidnosis. Eará rumašosiid sáhtte bassat jus rupmašis vuohčču dahje golgá mihkke. 1911:s bođii vuosttaš oahppogirji mas ávžžuhuvvui beaivválaččat bassat ja dikšut sihke oinnolaš rumašosiid ja daid mat leat biktasiid vuolde. Min áiggi buhcciiddikšuma oahppogirjjiin rávvejuvvo ahte divššohasaid bassan ja dikšun berre čađahuvvot su iežas basadanvieruid mielde. Guorahallamat čájehit ahte buhcciidruovttuin sáhttet unnán vuhtii váldit divššohasa iežas basadanvieruid. Buhcciidruovttuid ássiid geat leat hárjánan juohke vahkku bassat vuovttaid ja julggiid, soitet šaddat vuordit 14 beaivvi ovdal dat bassojuvvojit. Ovttageardde atnui njuoskabasaldagaid maid sáhttá geavahit, muhto eanas pasieanttat vállješe baicca basadit čáziin ja sáibbuin. Njuoskabasaldagat sáhttet datte leat vuohkkasat jus leat olu bákčasat, njárbes earán dahje jus dárbbaša jođánit basadastit.

Njálbme-/bátnedikšu

Norgga vuosttaš buhcciiddivššu oahppogirjjit eai namut bátnegušttá, go dakkár reaiddut eai lean anus 1800-logu maŋit oasis. Vuosttaš oahppogirji mii namuha bátnegušttá bođii 1901:s, muhto easkka 1938:s ráhkaduvvui nylonbátneguštá. Min áigge oahppogirjjit ávžžuhit bániid guštet/geallat unnimusat guovtte geardde beaivvis. Guorahallamat čájehit ahte divššohasain geat dárbbašit veahki, guštejuvvojit/ gellojuvvojit bánit okte jándoris. Divššárat besset dábálaččat bassat luovosbániid, muhto muhtimat sis geain leat iežaset bánit, eai suovastuva earáid guštet/geallat daid. Divššárat soitet háliidit geavahit elektrihkalaš bátneguštá, go fas divššohasat eai soaitte liikot ahte divššárat cogget dakkáriid sin njálbmái. Sáhttá dáhpáhuvvat ahte divššárat fertejit bágget divššohasaid buhtistit njálmmi. Lea unnán dutkojuvvon movt njálbme- ja bátnedikšu čađahuvvo jápminseaŋggas.

Hivssetdábit

WC ásahuvvui Englánddas 1820:s, muhto easkka maŋŋel soađi šadde diekkár sanitára ráhkkanusat dábálaččat ruovttuin Norggas. Otná áiggi buhcciiddivššu oahppogirjjiin rávvejuvvo ahte divššohasat fertejit oažžut dárbbašlaš veahki hivssegis fitnat. Guorahallamat čájehit ahte muhtin divššohasaide sáhttá leat váttis geavahit dábálaš WC dahje hivssetstuolu danne go dat sáhttá leat juorbbehas, danne go eai olát hivssetbáhpira ja doidinboalu go čohkkájit hivssetbeaŋkkas, danne go hivssega dahje dollengeavjja ii sáhte alidit ja vuolidit, danne go basadanlihtti lea beare guhkkin dahje das ii leat heivvolaš čáhcehátna, danne go lanjas ii sáhte masage dorjet, dahje danne go dáhkkeheaisa ii mana orrunlanjas gitta hivssegii/basadanlatnjii. Vaikko visti/teknologiija livččiige optimála, de soaitá ássi liikká fertet eanas háviid gožžat/earánastit lihparii, danne go eai leat doarvái divššárat.

Basadeapmi ja dikšu návddašeapmin

Dološ áigge lei lávggodeapmi sosiála ja sensuála doaibma man ulbmil lei návddašeapmi. Ođđaáigásaš servodagat dubmegohte diekkár lávggodemiid. Ođđaáigásaš ulbmil basademiin ja rupmaša dikšumiin lei ovddidit buhtis ja albmalágan servodatmiellahtuid. Dát ođđaáigásaš ulbmilat basadeami ja čorgatvuođa  hárrái leat dasto cieggan buhcciiddivššu oahppogirjjiide. Guorahallamat čájehit ahte divššohasat sáhttet bures návddašit litna ruvvema, muhto buhcciiddivššu vuođđooahppa ii sisttisdoala konkrehta rávvagiid ruvvema birra rumašdivššu oktavuođas. Oahpu váldofokusin leat hygienalaš prinsihpat ja unnimus lági mielde nuoladeapmi. Guorahallamat čájehit ahte beaivválaš divššus eai divššo dearvvašvuođabargit divššohasa návddašanulbmiliin, ja ahte ii leat dábálaš čuojahit musihka rupmaša bassama ja dikšuma oktavuođas.

Sohkabealli ja seksualitehta rupmaša bassama ja divššu oktavuođas

Sihke ođđaáigásaš ja dološ servodagain lea buhcciid ja eará veahkkedárbbašeddjiid rupmašiid dikšun badjelgehččojuvvon. Dakkár bargu ii leat adnon heivvolaš dievdobargun. Divššohasat, erenoamážit dievddut, sáhttet atnit unohassan jus dievddut galget sin dikšut ja bassat, muhto vuosteháhku dievdodivššáriidda rievdá dábálaččat positiiva beallái go divššohas lea vásihan gelbbolaš dievdduid konkrehta dikšundilálašvuođain. Gelbbolašvuohta orro dábálaččat leame deaŧaleabbo go divššára sohkabealli. Guorahallamat čájehit ahte sáhttá bohciidit erekšuvdna dikšundilálašvuođas. Dan ii leat váttis dustet go erekšuvdna ii lean eaktodáhtolaš, muhto ii dohkkehuvvo jus divššohas iešmielald seksualisere dikšundilálašvuođa.

Iešheanalaččat basadit ja áimmahuššat rupmaša

Doaba persovnnalaš hygiena ilmmai buhcciiddivššárfágii maŋŋel soađi, ja lea čadnon iešbirgen-ideologiijai. Iešheanalašvuohta ja iešbirgen orro leame politihkalaš dáhttu nu guhká go dat doallá stuoraservodaga goluid vuollin. Muhto jus divššohas geas lea demeansadávda galgá almmolaččat bálkáhuvvon divššáriin oažžut veahki basadit ja fuolahit iežas čorgatvuođa, de soaitá dainna ádjánit guhkit go dalle go divššár ieš bassá ja čorge divššohasa. Dakkár dilálašvuođain sáhttá iešheanalašvuohta/iešbirgen lasihit almmolaš dikšungoluid.

Čoahkkáigeassi komentárat

Vuordámušat dasa movt olmmoš berre basadit ja fuolahit iežas čorgatvuođa rivdet dađi mielde movt servodat ovdána. Otná riššudan- ja hivssetdábit eai livčče leamaš vejolaččat Norggas 100 jagi áigi, danne go eatnasiin ii lean dalle dárbbašlaš čáhcehoidu dasa, ja danne go eai lean renovašuvdnavuogádagat dustet duolvačáziid ja eará bázahusaid. Soaitá geavvat nu ahte otná basadanvuordámušat rivdet fas boahtteáiggis, danne go máilmmidásis lea čáhci vánis. Movt dál de dábit ležžet, de lea deaŧalaš ahte divššohasat besset basadit ja fuolahit iežaset čorgatvuođa daid dábiid mielde mat sin servodagas leat. Dán čoahkkáigeasus leat mii oaidnán ahte Norggas sáhttet dikšunbálvalusas váilut sihke teknologiija ja divššárat mat livčče dárbbašlaččat deavdit dakkár basadan- ja dikšundárbbuid mat čuvvot daid basadan- ja čorgatvuođadábiid mat servodagas leat áigges áigái.